Být či nebýt ve svém středu?

Odjakživa mě fascinovali guruové, kteří byli ve svém středu natolik, že okolí z toho doslova padalo na prdel.

Pak kouknu na nohu a v botě se krčí vbočený palec, hlavou mi bleskne: “Jak může někdo tak sluníčkový a úžasný, kdo umí svým pozitivním entusiasmem nakazit okolí jako chřipka kapénkovou infekcí, ubližovat svému tělu na každém kroku?” 

Ještě nedávno by mě ani nenapadlo o něčem takovém napsat článek, nicméně dnes mi napsala Kačka fakt super e-mail a mě napadlo, že by naše konverzace mohla být užitečná i vás.

Dobrý den,

tak mi to konečně docvaklo pastedGraphic.png. Tušila jsem to, ale teď to konečně cítím, že když mám posilovat střed těla tak to není jen fyzicky cvičením pastedGraphic.png. Ale pokud se tam nedostanu u duševně ( k sobě) tak můžu cvičit až do halejůja ale bez zjevného výsledku pastedGraphic.png.

Pochopila jsem to správně pastedGraphic.png)))

Mějte se pěkně

Kačka

Kačko,  z toho, co mi píšete mám pocit, že si myslíte něco o nedosažitelnosti duševního středu pastedGraphic.png

duševní střed je dosažitelný poměrně snadno, jen lidé většinou nevědí, jak na to, tak příště na Skypu? pastedGraphic.png

Mějte se pěkně, Zuzka

Tak na skypu…..pastedGraphic.png

Napište, kdy by se vám to hodilo.

S pozdravem

Kačka

Kačka je totiž skvělá holka, všichni jí milují, je krásná, vstřícná, cvičí, pečuje o sebe, o rodinu, zdánlivě je všechno mega sluníčkové a možná už tušíte, až na co …přece až na ten vbočený palec (vlastně dva).

V kontextu toho, čemu se věnuji posledních 5 let,

je nalezení a udržení fyzického a duševního středu docela jednoduchý proces. Nejdříve se naučíme, aby střed těla (fyzický i duševní) fungoval s oporou (v případě toho duševního nejdříve nerušíme fokus) a postupně přidáváme podněty tak dlouho, dokud tělo (i mysl) přesně neví, co má dělat, nevyjíždí kyčle a přestanete dělat při chůzi zbytečné pohyby navíc a nebo úlevové polohy (spadnete do myšlenkových stereotypů, které jsou fakt naprd).

Jedna slečna se mě ptala, zda jsem nějaký guru, nebo čarodějka,

protože to, co jsem ji naučila bylo fakt jednoduché a za pár týdnů se posunula více, než za celý svůj život. Pobavilo mě to a vlastně mi to trochu zalichotilo, protože jsem si vždycky přála být čarodějkou, takovou tou krásnou, která se usměje, zavrtí nosem a všechno rázem vyřeší, jako třeba Nicole Kidman ve filmu Moje krásná čarodějka.

Ve skutečnosti umím “jen” základy (možná nejen základy) neurolingvistiky, díky kterým jsem si vytvořila cestu z pekla přes překážky, které mi život nachystal. A teď tyto základy učím každého, kdo se mnou prochází procesem rovnání vbočených palců.

Bohužel si hodně lidí představuje svůj střed

jako něco, co by mohlo fungovat jako terč, uprostřed jednička, pak dvojka a většina lidí pokračuje až po pětku jako ve škole, někdo pokračuje dále. Jenže střed není něco, co je dobře nebo špatně a můžete si to odfajfkovat, oznámkovat, nebo jakkoliv jinak ohodnotit. 

Ten opravdový duševní střed je zakódován jazykem vašeho mozku v esenci,

která se v anglicky mluvících zemích často nazývá TRUE SELF, v překladu to znamená pravé já, nicméně já mám nejraději název POSEL SVĚTLA, který mou dušičku poprvé roztetelil na andělské kartě Doreen Virtue. Tento fenomén proplétá celé dějiny lidstva, učil o tom Platón, Aristoteles, dočtete se o tom i v Kamasutře (ale tam to většině lidí unikne díky hambatým obrázkům), k dokonalosti to dotáhl Leonardo da Vinci a do školtství se to neúspěšně snažil protlačit Jan Ámos Komenský.

Otírání o duševní střed se mnou vibrovalo celý život a téměř o dvacet let později můžu s jistotou říci nejen, že jsem si takový stav zažila, vychovávám v něm svou dceru a dokonce to dokážu naučit i její 5 leté spolužáky.

Chápu, že každý asi není nakloněn moudrosti a kráse, která mě fascinuje na místech historicky intenzivních, protože kdyby to tak bylo, tak bychom ji rozvíjeli společně a už bychom jako lidé byli kousek dál, než ve skutečnosti jsme. Třeba bychom nemuseli znovuobjevovat poklady antické moudrosti a dokázali bychom vytvářet mnohem krásnější a hodnotnější poklady, než tehdy, když dnes máme o více než 2000let dokonalejší technologie.

Ve své knize Jak srovnat vbočený palec bez operace a jednou provždy píšu, jak jsou lidé se vbočenými palci úžasní, talentovaní a když se do toho obují, dokážou nemožné. V době, kdy jsem knihu psala jsem ještě neměla odvahu na plnou hubu napsat to, co se mi ostře vypaluje v podvědomí při každém pohledu na člověka se vbočeným palcem.

Lidé se vbočenými palci se umí dotknout své geniality…

Je jedno, zda to nazvete, že takoví lidé umí objevit své pravé já, nebo jsou poslové světla. Lidem se vbočenými palci se rozhořívají plamínky geniality, někomu stačí si přiznat plamínek a někdo cítí potenciál ohně v sobě. Jenže takoví lidé v sobě většinou dusí vášeň svého plamenného potenciálu a jejich tělo nezvládá ten nápor, tak se chová zmateně. Nejde o to potenciál zadusit a ani nejde o to potenciál nechat nekontrolavatelně změnit ve vše ničící požár. 

To, co potřebujete udělat hned teď je vyjednat si se se svým nitrem férovou strategii jednání. Vážně, nejde o nic víc, než přesvědčit svůj mozek – samozřejmě jeho jazykem, že budeme postupovat tak a tak, protože momentálně je to pro nás nejlepší možná cesta.

Což se mnou máte – pro tělo i pro mysl, protože já bazíruji na tom, abych měla vždycky první nejlepší řešení a neschovávám se za nejlepší řešení, které dokážu nabídnout, já potřebuji nejlepší řešení, které existuje a když najdu lepší, no tak se ho prostě naučím.

K prvnímu kurzu Jak srovnat vbočený palec bez operace a jednou provždy v sobotu 14.7.2018 přidávám přednášku, ve které používám obrazy z knihy Labyrint světa ráj srdce od J.A. Komenského v kontextu Sedmi kroků ke genialitě, jejichž používáním se proslavil nejchytřejší člověk v historii lidstva, autor Vitruviánského muže, vědec, který vynikl snad v každém oboru lidského poznání – Leonardo da Vinci. 

A moje dcera je díky nim multitalentovaná a superšikovná, ale to moc neříkám, protože už se do mě kvůli tomu strefovala jedna koučka, která nemá zájem o lidský mozek ani o ničí potenciál, protože slepě papouškuje hloupé poučky. Ale má vysoké sebevědomí a umí prodávat koučovací techniky, takže je dost známá, proto nebudu jmenovat.

Už mám dost toho, jak všichni vidí, co geniální lidé DOKÁZALI (v minulém čase), kde genialita KONČÍ, ale nikdo nemá ani páru o tom, kde genialita začíná.

Já vám garantuji, že semínka geniality v sobě má každý, ale jen lidé se vbočenými palci se jí opakovaně dotýkají, prolíná se jejich osobností a jejich touha ukázat genialitu světu je tak silná, že dokáže kroutit jejich kostru. A jsme zase u těch guruů na začátku 🙂 oni totiž sluníčkoví guruové bývají úžasní ve svém prostředí, kde svou genialitu ukazují a pokud mají vbočený palec, tak prostě jen mají v životě oblast, kde pro ni nenašli správný úhel pohledu 🙂

Vbočený palec neznamená, že by byl někdo špatný, z mé zkušenosti vbočený palec ukazuje jen na špatně zamířenou touhu po genialitě jeho majitele.

V přednášce vysvětlím principy, které jsou jádrem každé psychosomatiky, která funguje, nejen vbočených palců. A naučím vás specifika, jak mentální energii, kterou nazývám semínka geniality přesměrovat, ať vám může namísto kroucení kostry hýčkat a rozvíjet myšlení. Přednáška je pro účastníky kurzu samozřejmě nepovinná.

Zuzana Kejíková
Zuzka pomáhá lidem pochopit, proč obvyklé metody řešení vbočených palců opakovaně selhávají a své klienty s radostí učí, jak díky účinnému odstranění příčiny a efektivnímu nastartování regeneračních procesů, srovnat vbočené palce jednou provždy. "Napsala jsem pro Vás krátké pojednání o tom, jak se dívat na řešení vbočeného palce, aby přestal blokovat genialitu Vašeho těla a také Vás nasměruji k jeho vyřešení, stáhnete si jej kdykoliv zdarma zde: Kdyby Váš vbočený palec uměl mluvit, nestačili byste se divit, jak drsně by Vám vynadal"
Komentáře