Začít s Ninou jsem měla strach, její levá noha totiž nevypadala vůbec dobře, měla jsem strach, že s tím už vůbec nic nezmůžeme.
Naštěstií…Nina měla tolik motivace, že makala fakt hodinu denně. Ještě v prosinci své vbočené palce brala jako mindák, měla strach si zouvat boty na pláži, dokonce stav svých chodidel tajila před svými přáteli. Raději nechodila nikam, kde by si musela vyzout boty.
Teď je březen a nebudu psát o tom, jak jí zázračně zmizely kostky a palce jsou rovné, protože to není možné.
Moc se mi líbil článek Fámy, omyly a podvody v manikúře a pedikúře, který poblikovala Marcela Mořkovská (soudní znalkyně v oborech manikúra, pedikúra a modeláž nehtů www.sparitual.eu), ve kterém na plnou hubu napsala: „Pouze naivní člověk může uvěřit reklamě, která slibuje prakticky okamžité efekty u korekce vbočeného palce. Nic takového fungovat samozřejmě nemůže.“
Její pokroky jsou dokonce mnohem lepší, než jsem čekala, tahle fotka zachycuje pokrok po 17 dnech cvičení. Podotýkám, že takové zlepšení za tak krátkou dobu není samozřejmé, Nina opravdu cvičí 1 hodinu denně a každý týden spolu konzultujeme, sledujeme pokroky a upravujeme cviky. Také spolu chystáme další případovou studii, protože tenhle pokrok je výsledkem cvičení, kdy se zatím nikdo palce vůbec nedokl.
Kostka na pravé noze se trochu zmenšila, ale tohle je zatím jen vedlejší efekt cvičení na stabilizaci metatarzů, prozatím na zmenšení kostek vůbec necvičíme.
Proč?
Nina má tak nestabilní metatarzy, že by jí jakékoliv vrtání do palce ublížilo. U levého palce jsem měla opravdu strach, zda se vůbec vzpamatuje. Na fotce to není možná vidět na 100%, ale měla jsem strach, zda se levý palec aspoň trochu chytne. Pokud máte tak velké vybočení palců jako Nina, opravdu věnujte hoooodně pozornosti cvikům pro stabilizaci metatarzů. Jinak se nikam neposunete.
Jakmile nám aspoň trochu začal reagovat palec, věnujeme pozornost také malíčku, protože palec a malíček jsou propojeny.
Když se podíváte na původní fotku a fotku dnešní (po cca měsíci cvičení), teprve teď palec začal být připraven k tomu, aby vůbec mohl aspoň trochu reagovat. Na palci jde vidět, že se trochu pootočil a palcový metatarz se jakoby zlehka zkrátil. Teprve po měsíci cvičení byl palec na levé noze aspoň trochu připravený na to, že vůbec začne a spoň trochu komunikovat se zbytkem těla.
Dobry den Zuzka,
Z nasej spoluprace mam uprimnu radost, vlastne som asi aj vdacna za moje nozicky, pretoze mi umoznili zazit tuto zaujimavu cestu za sebapoznanim. Cim dlhsie po nej idem, tym viac ma bavi.
Vsetko v zivote ma svoj zmysel, dolezite je vzdy hladat moznosti a nie prekazky – tie samozrejme skor ci neskor pridu. Viem vsak, ze mna by rovna cesta bez zakrut a kopcov ani nebavila 🙂
Dobre rano Zuzka,
A co dodat?
Teď už nemám strach s Ninou pracovat, protože teď už vím, že to zvládne a moc se těším na naši další hodinu 🙂 Nemám moc kapacity pro online koučink (8 týdenní spolupráce, jako s Ninou), nicméně pokud cítíte, že potřebujete takovou spolupráci, můžete mi napsat.
Chcete-li vědět více o principech, které používám, můžete mrknout na mou knihu:
http://zuzanakejikova.cz/kniha/
…ještě pár dní včetně e-booku za kačku…
Na závěr přikládám tipy, na které si určitě dejte pozor.
Jakmile začnete s palcem cvičit předtím, než je na to připraven, obvykle se kostka začně zvětšovat a palec se vybočuje více.
Hlavně nepanikařte, vraťte se zpět o jeden nebo více kroků tak, ať zase začnete tvořit pro palec vhodné prostředí.
Já to občas nazývám, že palec nerovnáme násilím, ale dodáváme mu vnitřní motivaci. Chápu, že někomu se to může zdát otravné a zbytečné, nicméně u tak velkého vybočení, jako má Nina je opravdu důležité ohlídat každý detail, protože už nemáme moc prostoru pro chyby.
Článek Fámy, omyly a podvody v manikúře a pedikúře – dostupný zde:
https://www.facebook.com/www.sparitual.eu/?hc_ref=ARTUAWx9L-hqLPxMlRPdzgi5VKu0RCA4fXxBS0NWt6LXPtVlKi-0_agyvkP1tS3SAjU&fref=nf